Rozhovor se zakladatelem firmy Sineafoods, panem doktorem Růžičkou

Rozhodli jsme se pro vás vyzpovídat zakladatele firmy a také CEO sineafoods, pana doktora Růžičku. Můžete tak nahlédnout „pod pokličku“ a dozvědět se plno zajímavých věcí i to, co předcházelo vzniku firmy a jaké jsou naše cíle.

 

Co vás vedlo k tomu, založit firmu Sineafoods?

Na počátku bylo zjištění, že jsem na cestě zkázy moderního člověka, kterou je nadváha, prediabetes a zvýšený krevní tlak se všemi hrozícími důsledky.

Vegan-diabetik (diabetes druhého typu)  je něco, co neexistuje a obézní vegan je raritní (takový jednorožec), tak jsem naznal, že přechod na výlučně rostlinnou stravu bude jediná možná cesta ven. Bylo 8. října 2016 a před stánkem rychlého občerstvení na jednom veletrhu v Hannoveru jsem plastovou vidličkou odšprtl svůj bockwurst z papírového tácku do popelnice a dojedl jen hranolky s kečupem. Tak to začalo.

Brzo jsem ale zjistil, že převážná většina veganských potravin a jídel v obchodech se v podstatě nedá jíst – není dobrá, což vedlo ke dvojí reakci: Začal jsem si sám vařit a napadlo mě riskovat pár milionů v založení a rozjezdu vlastní firmy, která bude vyvíjet a vyrábět výlučně rostlinné potraviny, které jsou chutné, velmi chutné až výtečné (v parafrázi na klasifikaci stupně jedlosti hub).

Zdravotní motivy to tedy spustily, ale moje motivace se brzo posílila ještě o dvě domény – aspekt etický až religiosní a aspekt environmentální.

Jestli laskavý čtenář dovolí, tak to trošku rozvedu:

Doména druhá (aspekt etický až religiosní): Věřím, že zabíjet a zneužívat zvířata je špatné, pokud není k životu nutné, a to v naší situaci není. Nemusíme to dělat a můžeme se živit dobře – snad i s pomocí naší firmy za pár let. Věřím, že jsme členy jedné velké rodiny a že je dílem nějaké náhody nebo (Stvořitelova) kola štěstí, že jsem se právě já narodil jako člověk. Mohl jsem stejně dobře být pes, pstruh, vrána, slimák, prase nebo želva. Člověku byla dána taková úroveň mentálních schopností, že může dosáhnout osvícení, které mu umožní prozřít a toto uvidět. Něco takového není umožněno ostatním predátorům, kteří loví, aniž by tím mělo být shora uvedené nějak negováno. Kuna to nechápe, člověk by to měl nebo mohl chápat, kdyby chtěl.

Když postoupíte ještě kousek dál, zjistíte, že nemáme právo zvířata zneužívat a  podrobovat jejich samotnou existenci účelu být nakonec zkonzumován – pomyslete na „chovy“ drůbeže, bestiální způsob držení prasat, krutost odebírání telat kravám a samotný život u žlabu dojné krávy. Víte něco o šílenství jatek, děsu cesty na ně a tak dál a dál..? Přitom TO JDE I BEZ TOHO – naše heslo.

No a třetí doména – Země, příroda, životní prostředí. Devastace Země a rapidní vzrůst stupně ohrožení druhů a jejich mizení je způsobena dvěma faktory – ztrátou habitatu, tedy rozpínáním člověka na úkor ostatních druhů (přeměnou přirozeného prostředí v pole, plantáže a průmyslovou či urbánní zástavbu) a rozvojem průmyslového zemědělství s atributy jako je přehnojování, používání pesticidů a herbicidů a genetické manipulace s plodinami, které pak neumožní ničemu živému sdílet jejich biotop a habitat.

Představa, že by se zemědělství mohlo omezit jen na produkci rostlin k přímé spotřebě, tedy by nebylo třeba produkovat krmiva (a zavrhnout perverzní nápad výroby paliv z pěstovaných rostlin), je úžasná. Mohlo by to znamenat obrat v trendu krajní devastace přírody jak jsme ji znali dřív.

Overfishing a plundrování oceánů a moří je další téma.

Na posledním místě bych ještě jmenoval nehynoucí kulturní obscenitu povětšinou poněkud degenerovaných národů- lov velryb- něco absolutně nesmyslného a zbytečného v očích každého normálního člověka.

Kdybychom přestali vyrábět maso, mléko a vejce, zbyla by spousta zdrojů, prostoru a energie na nasycení lidstva i při jeho populačním nárůstu.

 

A co vlastně SINEA znamená? Jde o ženský rod nebo rod mužský, zvíře či věc? :)

Sinea je akronym z latinského „sine“, což znamená „bez“ a „a“ stojícího pro „animalibus“, což je sedmý pád (ablativ) slova „animalia“ – zvířata, tedy „bez zvířat“. Novotvar SINEA si představují jako ženské jméno podobně jako Medea nebo Casiopea.

 

Proč právě tento obor, proč jste například neinvestoval do něčeho úplně jiného? Přeci jen potravinářství je zcela něco odlišného od laboratorní medicíny.

In vitro obory a diagnostiku dělám na různý způsob už pro mě neuvěřitelných víc jak třicet let. Počítám i tři roky na fakultě v Německu ještě před listopadem. Asi Vás nepřekvapí, že se po takové době dostaví něco podobného jako mezi manžely či partnery po třiceti letech – pochybuji, že jsou ještě po uši zamilovaní.

 

Jak vnímáte tematiku zdravého životního stylu v ČR? Je to podle vás narůstající trend, nebo naopak něco, co je stále příliš nové?

Je to určitě narůstající trend a není to móda. Je to něco, co vytrvá a bude jen sílit.

 

Myslíte si, že rostlinná strava má opravdu pozitivní vliv na zdraví? Není to jen krátkodobý stav, kdy tělo po delší době reaguje na rostlinnou stravu nedostatkem živin, min. látek, vitamínů aj.?

Já si nerad něco myslím a snažím se vědět a podle všeho, co vím, a co vím mám ze spolehlivých zdrojů (high-end publikace, studie a experimenty podložené kvalitní statistikou), je přechod na rostlinnou stravu zdravotně vyloženě blahodárný.

Jen částečně se ví proč. Významným faktorem bude změna druhového složení střevní flóry, která se jeví mimořádně významnou pro náš metabolismus – naši výměnu látkovou. Převládnou druhy, které mají kladný vliv na spoustu procesů – často díky produkci látek podobných vitamínům a hormonům, které působí proti mechanismům vedoucím ke stavům jako je nadváha, cukrovka (insulinoresistence a intolerance glukózy), dyslipoproteinémie (špatný a dobrý cholesterol atp.),  ateroskleróza, hypertenze a dost pravděpodobně i zhoubné bujení- rakovina. Druhý, které ve střevě převládají při živočišné stravě, produkují často „jedovaté“ látky jako je tetramethylammonium a mnoho jiných. Ty působí opačně.

Mnoho živočišných složek potravy bylo usvědčeno přímo, ne přes střevní mikrobiom – z pokusů na krysách se například ví, ze mléčná bílkovina kasein v dietě vede ke zvýšenému výskytu nádorů. Jiné studie viní jeden štěpný produkt beta kaseinu – casomorphin 9 ze zásadního přispění k oxidaci LDL („špatný cholesterol“) a vzniku atherosklerózy (koronární choroba, uzávěrová choroba velkých tepen a „kornatění“ tepen v mozku).

Velký podíl vlákniny ve stravě brání vzniku rakoviny tlustého střeva,  což byl český světový primát ještě před několika lety. Mohl bych takto pokračovat hodiny.

Závěrem jedna smutná zpráva – kdyby se všichni stravovali rostlinnou stravou, zkrachovali by výrobci záchodových deodorantů, čehož by mi bylo upřímně líto. Kdyby to věděl SC Johnson, nechal by mě zastřelit.

S těmi deficity to není tak horké, asi to vůbec není téma, pokud se člověk nestravuje nějak jednostranně a neordinuje si vlastně malnutrici. Vápníku je v rostlinných potravinách kvantum – to vůbec není téma. Vegani mají menší tendenci k osteoporóze než lidi na klasické dietě. Ani vitamin D není problém, pokud se člověk živí taky nižšími houbami jako jsou kvasnice v různých podobách či třeba pro sebe nechá pracovat Rhisopus oligosporus – houbu, která fermentuje luštěniny a „dělá“ tempeh. Probiotika v podobě různých živých kultur a například kysané zelí, kvašáky nebo kimchi – to jsou hotové lékárny. Deficit vitaminu B12 se u veganů rozvinout může a každý by svoji hladinu měl sledovat.

Brát B12-ku a déčko tak nějak pro jistotu, je ale dobrá věc. V těhotenství například bez pochyby.

 

Je z vašeho pohledu nabídka pro vegany a vegetariány na českém trhu dostatečná?

Není, ale zlepšuje se. Obchodní řetězce se zbláznily a dražší než levné potraviny nechtějí listovat do svých nabídek a tak zůstává mnoho rostlinných alternativních potravin před branami. Je tu navíc spousta speciálních obchodů a narůstá obliba e-shopů.

 

Hodně cestujete, kde se Vy sám nejlépe cítíte? Myslím komfortně tak, že se i dobře najíte a servis veganského jídla není tabu?

Ochotni zaimprovizovat a udělat něco veganského mimo jídelníček jsou skoro všude, kam se poděju, bohužel s častou výjimkou Česka, kde jsou v restauracích dílem tupí a dílem líní a něco, co není v jídelníčku, většinou nedostanete. Teď jsem byl čtyři  noci v jednom resortu na Fiji a chef se předháněl sám se sebou, co mi vymyslí. A to měl práce nad hlavu.

 

Kam byste se chtěl se značkou dostat? Co je vaším cílem?

Mým snem a cílem je, aby se SINEA stala světovou značkou, a to nejenom pomocí globální distribuce a marketingu, ale i fyzickou přítomností ve většině zemí s tím, že i vývoj a výroba bude vycházet z lokálních tradic a potřeb. Do konce roku bych chtěl mít SINEU v Německu a v USA a pak budeme pokračovat dál. Cítím, že i na Východě bude růst potenciál. Z Číňanů například se pomalu stávají normální lidi, což bude nutně přinášet velikou změnu.

 

Sbíráte inspirace také v zahraničí? Jak si vybíráte výrobky jiných firem, které nabízíte mimo vlastní značku SINEA?

Na různých veletrzích jsme připadli na výrobky, které zapadají do našeho portfolia a ty zařazujeme do nabídky často pod původní značkou výrobce. Takových zdrojů už máme skoro třicet. Nabízíme například pět různých alternativ masa vždy z jiného rostlinného proteinu nebo rostlinnou šlehačku – to jsou všechno produkty, které vyžadují velkou investici i velké know-how.

 

Jak se rozhodujete pro vývoj nového výrobku?

Máme plán vývoje určitých produktových skupin nebo oblastí, a ty se snažíme naplňovat obsahem. Historicky jsme začali se studenými omáčkami jako je majonéza  a postupně přidáváme další a další příchutě. Začalo se s tatarkou, chilli, curry a česnekem a teď se to rozšiřuje o barbecue, lanýže a křen s tím, že další budou následovat. Do této skupiny budou patřit i na majonéze spočívající dresingy a například sauce hollandaise, která se jí ke chřestu.

Podobně skupina salátů či pomazánek začala „klasikou“ jako je vlašský, pařížský, bramborový či ďábelský salát nebo budapešťská či pažitková pomazánka a rozšiřuje se směrem k jiným základům jako je cizrna nebo kvasnice a nabírá i úplně inovativní směry jako je třeba použití „umělého“ kaviáru.

Máme vyvinutou rodinu rostlinných sýru- gouda, cheddar, gorgonzola a kozí sýr. Můžeme je nabízet v původní podobě i jako uzené nebo nakládané v oleji. Přemýšlíme také o způsobu, jak první dva jmenované nabídnout jako už obalený „smažák“.

Další produktové skupiny, které přijdou a budou se rozvíjet jsou například hotové polévky, omáčky a hotová jídla, jogurty, jogurtová mléka, kefíry a nápoje z nich, alternativy masa jako takového a masných produktů jako jsou burgery, párky, salámy, slanina a další. Zbývá jmenovat pečivo jako jsou různé sušenky, crackery, tyčky a další nebo cukrovinky včetně čokolády a produktů z ní.

 

Jak probíhá samotný vznik výrobku, od vývoje až po situaci, kdy je výrobek “na světě”?

U každé produktové skupiny je to trochu jiné. Studené omáčky například vznikly nalezením podle našeho názoru optimální náhrady vajíčka. Dochucení kopíruje standardní recepturu a v případě majonéz s příchutí se dodá ona příchuť, jejíž intenzita se nastaví pomocí série ochutnávek větší skupiny účastníků.

Skupina veganských lahůdek z doby reálného socialismu typu vlašáku, paříže nebo budapešti vznikla čistě nalezením náhrad živočišných složek při zachování původní neveganské receptury. Vylepšovala se pak jen sladkost  nebo naopak kyselost ve výsledné chuti, kde se preference různých lidí dost liší.

Saláty, pomazánky a dipy netradičního druhu vznikají jako volné kreace z nějakého základu a druhotných komponent. Vznikne „nástřel“, ke kterému jsou nejrůznější výhrady, jež se postupně odstraňují, až většina poroty zvedne palec nahoru.

Sýry například vznikly nejprve jako obyčejná emulze škrobu v oleji, přičemž jsme zjistili, že onen škrob může a má být vícesložkový a že finální kompozice musí být vyladěná, přičemž přes veškerou snahu nebyl konečný produkt ničím zajímavý oproti běžné konkurenci. Přišli jsme pak na dva kroky, kterým se sýry staly jedinečnými – způsob aromatizace ušlechtilými nemléčnými aromaty a hlavně přidání nejmenované složky, která učiní výsledný produkt velmi podobným skutečnému sýru. Zkusili jsme pak udit, nakládat do kořeněných olejů a obalovat v bezvaječném trojobalu a výsledek byl znamenitý.

Velký až obrovský oříšek může pak být  upscaling – co se snadno a rychle udělá v měřítku dejme tomu jednoho kilogramu, to může být velice složité udělat v tunách a násobku tun.

 

V čem vidíte největší přínos vašich výrobků? Proč by si je měl zákazník vybrat před těmi konkurenčními?

Naše maxima je jen jedna a je velice jednoduchá – má to být dobré, má to chutnat. Pokud se toto nebude plnit, pokud veganské jídlo nebude chutné a v ničem si de facto nezadá s živočišnou stravou, nebude se nikdy dařit plnit naše poslání- přispět k tomu, aby člověk přestal konzumovat zvířata a jejich „deriváty“.

 

Jak aktuálně vnímáte značku SINEA, v jaké fázi se dnes nachází?

Jsme ve fázi zrodu, ale věřím, že se SINEA už teď po několika málo měsících začíná etablovat, byť jsme ještě nestačili uskutečnit většinu brandingových plánů, které máme a naše portfolio je na nějakých deseti procentech toho, co plánujeme.

 

A jak by měla podle Vás působit na Vaše zákazníky a obchodní partnery?

Jako Shimano v navijácích, La Prairie v kosmetice nebo Husqvarna v motorových pilách.

 

Který výrobek z Vašeho portfolia chutná Vám osobně nejvíce, případně Vašemu nejbližšímu okolí?

Samochvála smrdí, ale nemůžu si pomoct- naše tatarka  a majonéza jsou úplně úžasné a nejlepší na světě. Jsem také nadšený z našich sýrů, které už brzy půjdou do světa. V kategorii tuhých nefermentovaných sýrů budou nejpovedenější na trhu. Nejraději bych jmenoval i naše další produkty, ale to by se vymklo rozsahu položené otázky.

Z importovaných produktů považuji například šlehačku Schlagfix za učiněný zázrak.

 

Co děláte, když zrovna nevedete firmu? :)

Trávím skoro veškerý volný čas venku se psem nebo psy- výlety, procházky, tůry a v sezóně chodíme velice moc na houby. Od listopadu do dubna se snažím dostat na dvě až tři kratší dovolené v tropech, které bývají spojeny s rybařením (chyť a pusť, buďte bez obav). Jinak nic spektakulárního – snažím se mít pořád rozečtený nějaký román, často německý nebo anglický – udržuju si tím jazyky. Poslouchám několik málo svých zamilovaných autorů pořád dokola – Bulata Okudžavu, Leonarda Cohena a pár dalších a znovu a znovu se vracím k básničkám- Blatnému, Skácelovi a Halasovi – třem brněnským géniům.

Děkujeme za rozhovor.

Vaše SINEA.