50 odstínů veganství

Na našem blogu jsme před časem měli článek na téma „Jak jsme na tom s oblibou rostlinné stravy v ČR“. Jen zlehka jsme se tam dotkli tématu, proč vůbec někdo na čistě rostlinnou stravu přejde. Z vlastní zkušenosti víme, že existuje celá škála motivací, a tato škála je mnohem širší, než se většinou uvádí. Prohledali jsme pomocí „strýčka Googla“ internet a podívali se, co o tomto tématu bylo, či nebylo napsáno. Některé z článků, kterými jsme se inspirovali, najdete na konci této stránky.

Většinou jsou uváděné důvody k této stravě schovány pod jeden z těchto velkých celků: zdraví, etika, ekologie. Druhů motivací a jejich nuancí je však mnohem více. Cesta každého k této stravě, nebo kompletně životnímu stylu je jiná. Má jiný impuls, jiný průběh a dynamiku. Stejně jako se liší každý člověk, jsou rozdílní i lidé, kteří se označují slovem „vegani“. Tedy ti, co se stravují čistě rostlinně. Není to jednolitá skupina s jednotnými názory na všechny aspekty tohoto trendu. Ano, jedná se skutečně o trend dnešní doby.  Nebo chcete-li „módu“. I jen to může být důvod, proč někdo rostlinnou stravu a životní styl vyzkouší a zůstane u něj. Může prostě chtít být „IN“. A my bychom chtěli tyto a jiné důvody více popsat a vysvětlit hlavně těm, kteří chtějí aspoň trochu tomuto trendu porozumět.

Většina z nás tuto stravu nejedla od kolébky. Pravděpodobně ve dvou/třech letech dítě nepřemýšlí nad uhlíkovou stopou živočišné výroby, nebo zda je mrkvička prospěšnější než kus bůčku. Pokud někdo v tomto věku již byl na čistě rostlinné stravě, tak ho k tomu pravděpodobně vedli jeho rodiče, nebo to mělo jiné, například zdravotní důvody.

Stejné důvody samozřejmě mohou mít lidé i v dospělosti, a v nějakých případech určitě i mají. Dle jednoho australského výzkumu, o kterém psal server soucitne.cz, je právě prvotní impuls k zájmu o rostlinnou stravu často vyvolán členem rodiny, nebo kamarádem. Koneckonců chuť patřit do nějaké skupiny, je samo o sobě také silný motivátor, zvláště pro mladé lidi. A mít společnou ideu a téma se skupinou přátel a rodinou, je přeci krásný pocit.

Zdravotní důvody přechodu na tuto stravu se také různí. Od těch nedobrovolných, které řeší nějaký už rozvinutý problém nebo nesnášenlivost (alergii), můžeme odlišit důvody preventivní, nebo snahu snížit hmotnost a následně si ji udržet. Jistě, že cesta k hubnutí nemusí vést jen touto cestou. Ale cesta to je, a pokud je správně promyšlená, tak může skvěle fungovat.

Další velké kategorie, které se prolínají, jsou důvody etické a ekologické. Někoho motivuje láska ke zvířatům a nechuť jim ubližovat. Další nechtějí zvířata zneužívat jakýmkoli i jiným způsobem (než pouze k jídlu). Brát jim prostor k žití, odebírat jim jejich produkty, jako jsou např. med, žíně, vlna a jiné. Někteří by třeba živočišné produkty neodmítali, kdyby měli tu jistotu, že se všechna zvířata mají po celý svůj život dobře (je s nimi dobře zacházeno, mají dlouhý život, nejsou omezováni prostorem ani jinak trápená), což bohužel není realita dnešní doby.

Některým také leží na srdci fakt, že živočišná produkce velmi zatěžuje životní prostředí. O tom bylo napsáno mnoho a mnoho, a přesto to stále spoustu lidí neví. Spíše si vybaví emise automobilů než spotřebu vody v masném průmyslu. (Což není jediný neblahý efekt).

Možná méně „hlubokomyslným“ důvodem, ale o nic méně motivujícím, může být prostě jen a čistě lidská zvědavost a chuť zkoušet nové věci. Milovníci vaření se mohou takto vyhecovat k větší kreativitě v receptech, pokud již nechtějí opakovat stále stejná jídla dle vzoru „plátek masa s přílohou“.

Když to shrneme, asi jen málo veganů na světě má k této stravě ten důvod, který by mnoho lidí napadl jako první. A který by asi (paradoxně) nejsnáze pochopili. A to ten, že jim všechny živočišné potraviny prostě nechutnají. Ano, někomu skutečně nechutná maso, někomu nevoní máslo, někdo má odpor k mléku apod. Ale že by všechny produkty, které obsahují, byť i jen malé množství živočišných složek, všem těmto lidem nechutnali? Samozřejmě, že jim chutnají (chutnali by, kdyby je jedli). Ta chuť je to něco, čeho se z výše popsaných a možná i jiných důvodů vzdali.

Co kdyby tyto produkty nechutnali téměř nikomu? Nebýt tohoto jednoho aspektu, nebyla by kolem veganství možná taková diskuse, anebo by se ubírala úplně jiným směrem. Stále většině populace zní jako „šílenost“, nedopřát si maso či vejce, protože přece tak skvěle chutnají.  Ale pokud shrneme vše výše uvedené, tak stejně šíleně může znít veganovi obětovaní jeho etického / ekologického / zdravotního / rodinného… přesvědčení, jen kvůli pár chutným soustům masa. Rostlinná strava je totiž také velmi chutná a spousta alternativ živočišných výrobků také. Kompromisy v chuti ani v nutričním složení dnes už nejsou nutné. A proto ta zmíněná „oběť“ není tak velká, jak by se mohla na první pohled zdát.

Jak jste na tom Vy s rostlinnou stravou? Podělte se s námi na našem fb o Váš důvod a motivaci. Budeme moc rádi!

Hezký den

Vaše SINEA

 

Mohlo by vás také zajímat:

Proč jsem k sakru vegan? Stinná stránka, o které ti nikdo neřekne.

Ty jsi vegan? Proboha proč?

Veganství – kde se vzalo a co pro lidi znamená?

Med, mléko, vejce? Ne, jsem vegan?

Proč být vegan?

Co je veganství?